Kdy ses přidal k UGO a jaká byla tvoje pozice?

Moje kariéra v UGO začala hned první týden po otevření provozovny v ostravském Futuru. Živě si pamatuju, jak jsem stál za odšťavňovačem a dvanáct hodin jsem se nehnul z místa. Na konci směny jsem měl na tričku barevný lepkavý pruh postříkaný od ovoce. Čím větší byl, tím to bylo lepší. Znamenalo to totiž ten den dobrou tržbu.😊

Jak se tvoje role v UGO postupně vyvíjela?

Ze začátku jsme všichni dělali všechno. Jedna provozovna, malý tým. V té době jsem ještě dokončoval vysokou školu, ale už tehdy jsme se s Markem shodli, že chceme mít velkou síť poboček. A franšíza byla cesta. Téma franšízingu se ostatně promítlo i do mé tehdejší diplomové práce. A přirozeně to vedlo k partnerské spolupráci v UGO a expanzi značky.

Pamatuješ si na svůj první den v UGO?

Moc dobře. Čerstvě jsem se vrátil ze studií v Austrálii, procházím ostravským Futurem a vidím UGO Juice Bar. A spadla mi brada. Přesně tohle jsem totiž viděl na opačném konci světa. Ani na chvíli jsem nezaváhal: vyplnil jsem CV, napsal motivační dopis a obojí nechal v provozovně. Ještě jsem ani nedojel domů a už mi volal Marek, že mě bere. Čímž začala moje kariéra za odšťavňovačem.😊

Jak vypadala úplně první provozovna? 

Dost jsme se lišili od tehdejších běžných kiosků v obchodních centrech. Ten náš byl barevný, s velmi propracovanou konstrukcí, mnohem vyššími stolky, než bylo běžné, a už tehdy provozovna měla základy našeho pozdějšího menu boardu. Byla to prostě pecka. Tenhle design jsme měli dalších šest let. 

Co vnímáš jako největší výzvu po otevření pobočky?

Odhadnout potenciál lokality. Vědět, že tam budeme schopni dobře fungovat a růst minimálně 20 let. I přes propracovaný systém vyhodnocování dám při výběru místa pro další UGO pobočku hlavně na vlastní pocit. Když z daného místa po iniciační schůzce odcházím s dobrým pocitem, většinou je to dobrá příležitost. 

Pamatuješ si prvního franšízanta?

Byli dva a byli super. Veterinář a technický inženýr. Slováci. První franšízu otevřeli v Košicích. Měli za sebou bankovní kariéru a v UGO viděli obrovskou příležitost. Sice jsme si s Markem po debatách s nimi pár bolehlavů zažili, ale i díky nim je dnešní UGO franšíza tam, kde je. 

V čem jsou dnešní provozovny jiné než ty první?

Na začátku jsme o stavění a provozování kiosků moc nevěděli. O to víc jsme se řídili citem a byli odvážní. Čím větší znalosti byznysu, tím komplikovanější to je. Někdy mi přijde, že právě tehdy jsme byli paradoxně mnohem flexibilnější a rychlejší než dnes. 

Současné provozovny jsou propracovanější, vše je vyrobené z kvalitnějších materiálů. Jsou výrazně větší – první kiosek měl 20 m², dnes jsme často v prostorách až 25× větších. Dokážeme obsloužit nesrovnatelně víc zákazníků. A máme obrovskou nabídku jídel a drinků. Na začátku jsme si nedokázali představit, do jaké velikosti provozoven a šíře sortimentu může UGO dorůst. 

Kolik poboček už jsi stihl otevřít?

UGO má aktuálně 60 provozoven, před covidem to bylo dokonce 80. 

Co bys popřál UGO do dalších let?

UGO bylo založeno na poctivé práci, otevřenosti, upřímnosti a na dlouhodobých obchodních, partnerských i zaměstnaneckých vztazích. A přesně tohle bych si pro UGO přál i do budoucna. Aby díky tomuto spojení otevíralo další potenciál, který UGO ještě má.